Vítá Vás Belgický ovčák Fidolín. Na mých stránkách naleznete informace o plemeni Belgický ovčák dále fotografie plemene Belgický ovčák můžete přispívat do diskuze Belgický ovčák. Příběhy ze života Belgického ovčáka Fidolína najdete v blogu Belgický ovčák. Sledujte novinky Belgického ovčáka Fidolína kde naleznete zajímavé informace.
Informace o plemeni
Belgický ovčák jsem pes střední velikosti, harmonických proporcí, spojující eleganci a
sílu Belgický ovčák je pes středního vzrůstu, jeho svalstvo je suché a pevné, formát kvadratický jsem pes velmi otužilý a schopný odolávat různým výkyvům povětrnostních podmínek, jež jsou v mé domovině belgickém podnebí tak časté. Díky harmonii tvarů a hrdému nesení hlavy působím dojmem robustní elegance, která představuje hlavní znak zástupců mého ušlechtilého pracovního plemene Belgický ovčák. Jednoduše řečeno jsem původně pes ovčácký, dnes pes pracovní (hlídač, obranář, stopař), všestranný, stejně jako rodinný pes což vidíte na mé fotce, kde si trůním v kuchyni na lavici společně se svým pánem, který neni vidět :).
Povaha plemene
Belgický ovčák je pes ostražitý a aktivní, překypuji vitalitou a jsem vždy připravený k akci. Mám vrozenou schopnost hlídat stáda. 
Belgický ovčák v sobě spojuje vzácné kvality nejlepších hlídacích psů. Jsem vždy připraven bez váhání, houževnatě, úporně a razantně bránit svého pána. Spojuji všechny vynikající kvality ovčáckého psa, hlídače, obranáře a služebního psa. Jsem živý a čilý temperament a smělý charakter bez známek strachu či agresivity. To Vám musí být jednoznačně patrné z mého držení těla a ve věrném, hrdém a pozorném výrazu jiskřících očí na mé fotografii. Belgický ovčák mé ideální proporce. Výška: Ideální výška je 62 cm u psů a 58 cm u fen. Tolerované meze: o 2 cm méně a o 4 cm více. Váha: Psi přibližně 25-30kg. Feny přibližně 20-25 kg.
Srst plemene
Plemeno Belgický ovčák má několk druhů srsti. Jak lidé popisují moji srst a dělí nás dle srsti do druhů Belgického ovčáka se dozvíte níže.
Belgický ovčák - dlouhá srst
Krátká srst na hlavě, na vnější straně uší, na spodní části konč
etin, kromě zadní strany předloktí. Od lokte k zápěstí je srst dlouhá, nazývaná praporce. Po celém zbytku těla je srst dlouhá a hladká a ještě delší a bohatší je v okolí krku a hrudi, kde tvoří límec. Otvor sluchovodu je chráněn hustou srstí, chlupy od základny ucha jsou zvednuté a rámují hlavu. Zadní část stehen je zdobena velmi dlouhou a hustou srstí, která tvoří tzv. kalhoty. Ocas je porostlý také dlouhou a hustou srstí a vytváří praporec.
Dlouhosrsté variety belgického ovčáka jsou Groendendael a Tervueren.
Belgický ovčák - krátká srst
Velmi krátká srst na hlavě, na vnější straně uší a na spodní části končetin. Srst je krátká i na zbytku těla, hustší na ocase a kolem krku, kde vytváří límec, který začíná od základu ucha a dosahuje až ke krku. Kromě toho je srst delší také na zadní části stehen. Osrstění ocasu je bohaté, ale nevytváří praporec.
Krátkosrstá varieta belgického ovčáka je Malinois.<
Belgický ovčák - hrubá srst
Hrubá srst je charakteristická především svou tvrdostí a suchými chlupy, které se mimoto jeví jako zježené a rozcuchané. Srst je přibližně 6 cm dlouhá po celém těle, srst je kratší na hřbetě nosu, na čele a na končetinách. Ani srst kolem očí ani srst na tlamě není dost vyvinutá na to, aby zakrývala tvar hlavy. Osrstění čenichu je nicméně povinné. Ocas nemusí tvořit praporec
Hrubosrstou varietou belgického ovčáka je Laekenois.
Historie plemene
V devatenáctém století bylo v Belgii množství psů hlídajících stáda, jejichž typ i barva srsti byly značně rozdílné. Aby se do tohoto stavu vnesl určitý řád, náruživí milovníci psů se sdružili a nechali se přesvědčit profesorem A. Reulem z Veterinární školy v Cureghemu, kterého lze považovat za skutečného průkopníka a zakladatele plemene Belgický ovčák.
Plemeno se tvořilo oficiálně v letech 1891 až 1897. Dne 29. září 1891 vznikl v Bruselu „Klub belgického ovčáka“ a ve stejném roce (15. listopadu) profesor A. Reul zorganizoval v Cureghemu setkání 117 psů, což pomohlo písemně podchytit základní stav, a byl proveden výběr nejlepších jedinců. V dalších letech začala skutečná selekce, jež využívala k chovu jen několik málo jedinců. 
Dne 3. dubna 1892 sepsal Klub belgického ovčáka první velmi podrobný standard plemene. Tento standard definoval jedno plemeno se třemi možnými variantami srsti. Belgický ovčák však přesto zůstával plemenem prostých lidí, a proto nijak zvlášť nestoupl jeho věhlas. První belgičtí ovčáci byli zaregistrováni v plemenné knize belgického kynologického svazu Société Royale Saint-Hubert (L.O.S.H.) až v roce 1901.
Během následujících let milovníci belgického ovčáka neúnavně pracovali na sjednocení typu plemene a odstranění jeho nedostatků. Lze říci, že kolem roku 1910 byl typ a povaha belgického ovčáka ustálen. V historii belgického ovčáka docházelo ke mnoha sporů týkajících se různých variet a barev. Na druhé straně nikdy neexistovaly spory týkající se morfologie (stavby), povahy a pracovní způsobilosti plemene.
Infomace čerpány se svolením z Magazínu o psech a lidech. Použité fotografie z vlastních zdrojů podléhají autorskému právu jejich použití bez souhlasu majitele je zakázáno.